facebook
  • hlavkuv_most_03.jpeg
    Kolektor Hlávkův most, Praha
  • mlada_boleslav_nemocnice_09.jpeg
    Novostavba pavilonu č. 5, Nemocnice Mladá Boleslav
  • sletiste_zastreseni_tribuny_03.jpeg
    Zastřešení tribuny, sportovní areál Sletiště, Kladno
  • plzenka_beroun_01.jpeg
    Rekonstrukce kulturního domu Plzeňka, Beroun
  • kajetanky_06.jpeg
    Rekonstrukce bytových domů Nad Kajetánkou, Praha

Historie a tradice

Od státního podniku VKD k akciové společnosti Energie-stavební a báňská

Energie staví na své minulosti, od počátku, ještě jako podnik Výstavba kladenských dolů, byla úzce zapojena do komplexu výstavby pražského metra, vybudovala řadu kolektorů, zajistila sanace podzemních prostor několika městských center a postavila širokou škálu průmyslových a civilních objektů. Podnik VKD se od svého vzniku v roce 1958 rozvíjel velmi dynamicky. Konec sedmdesátých let a celá osmdesátá léta 20. století však poznamenal pokles výkonnosti ve většině hlavních ukazatelů, výrazně ustrnuly některé obory, zejména inženýrské stavby, neboť se vyklidily pracně získané pozice, například při budování kolektorů nebo na pražském metru. V roce 1989 tvořily podnik VKD pouze dva závody se značnou zátěží administrativy, vysokou správní režií a záporným výsledkem hospodaření.

V roce 1991 předložilo vedení VKD privatizační projekt, který byl vládou ČR schválen. K 1. květnu 1992 byla založena akciová společnost Energie Kladno, která se tak stala nástupnickou organizací státního podniku VKD. V novém obchodním názvu se odrazil podnikatelský záměr zabývat se kromě stavebních činností i průzkumem a využitím hořlavých plynů absorbovaných v uhelných slojích. Přes řadu experimentů a ověřování se doposud nepodařilo myšlenku uskutečnit, Energie však již v názvu společnosti zůstala a v roce 2002 byla doplněna o dovětek stavební a báňská.

V letech 1990 až po současnost se vedení firmy, jenž působí ve firmě dodnes, a celému kolektivu podařilo uskutečnit náročnou transformaci státního podniku VKD na akciovou společnost Energie-stavební a báňská,nejen co do vlastnictví, ale zejména co do jejího produkčního profilu. Transformace spočívala v prudké změně orientace ze staveb pro odvětví těžební, na stavby univerzální povahy – od inženýrských po občanské, přičemž propojení stavebních a báňských činností založené na reálných základech se stalo významnou konkurenční výhodou.